Nyní Vám přináším story o tom, jak jsem se tam měla.
Vlastně jsem se tam už chystala v únoru, ale na poslední chvíli jsem to zrušil. Tentokrát jsem se nenechala zvyklat ani rýmou a v půl jedné jsem odjížděla z Prahy směr Brno a pak Vídeň. Cestou do Brna jsem seděla sama, takže jsem se pěkně roztahovala, poslouchala Imagine Dragons a četla Rezistenci, což je pokračování Divergence. V Brně jsem extrémně ocenila přestávku na toaletu mimo autobus, protože na ty mám extrémní alergii. Jakmile jsme tedy v Brně nabrali zbytek cestujících zamířili jsme do Vídně. Vedle mě seděl mladý student, který si již při nástupu povídal se svou kamarádkou přes uličku, ale oba odmítli mou nabídku, že si sednu přes uličku já, aby mohli sedět spolu. No alespoň jsem se mohla dál koukat z okýnka :D Bohužel jsem do Vídně dorazili s 35 minutovým zpožděním, což mě vážně moc nepotěšilo, ale zase jsem alespoň dokoukala Argo. Každopádně jak jsem dorazila na místo, čekala na mě kamarádka Petra, za níž jsem jela. Hned po příjezdu mi oznámila, že následující den je státní svátek, takže budou mít všude zavřeno. Tudíž jsme okamžitě zamířily do obchodu, abychom si nakoupily jídlo. Což nebyl zas tak dobrý nápad, protože pohybovat se po obchodu s těžkou krosnou, na níž je připevněn spacák, není zas taková sranda. Nakonec jsme i překonaly tu strašnou frontu a šly na U-Bahn. Nechápu, jak to může být U-Bahn, když to jezdí nad zemí je to taaak drahý (15,4€ na 3 dny), ale lepší než pak pokuta. Každopádně jsme se dostaly k Petře na kolej, kde jsme se pustily do vaření jídla, kde mě 2 ze 3 jejích amerických flatmates ani nepozdravily :D A pak dorazil spolubydlící z Kazachstánu, která je fakt cute, trošku praštěná, ale oblíbila jsem si ji :)
Následující den jsme po probuzení a po snídani vyrazily do města. Ještě, že jsem vzala deštník, jinak bych toho moc neviděla :D Začaly jsme na Swedenplatz, kde jsem viděla ve výloze tyhle cute věci na téma Simon´s cat.
Následně jsme zamířily po schodech nahoru k nejstaršímu kostelu ve Vídni, kostelu sv. Ruprechta. U něhož jsem správně poznala, že je pozdně románský! Ještě ve mně něco zbylo :) Na okně jim ještě visel cedule z Nacht der Kirchen, o které se pořádně můžete dočíst TADY na Petry blogu. Byla jsem i vevnitř, ale probíhala tam mše a strašně to tam páchlo kadidlem, takže jsem taky rychle vyšla ven.
Dále mi Petra ukázala tuto obdobu našeho orloje. Postavy tam procházejí, ale my tam byly v půl a ne v celou, takže jsme to neviděly a v tom dešti jsme ani nechtěly čekat. Uprostřed je vidět Marie Terezie a její manžel.
Před deštěm jsme se schovaly do Stephansdomu, kde jsem zapálila svíčku za své prarodiče a koukaly jsme na mši, co tam probíhala. Po jejím konci jsme zjistily, že stále nikdo nekontroluje, kdo chodí po zbytku katedrály, kam se jinak platí vstupný tak jsme se tam nacpaly a já obdivovala krásu gotiky. Musím říct, atmosféru gotických katedrál mám ze všech kostelů asi nejradši. Strávily jsme tam dobrých půl hodiny, než jsme se vydaly znovu vstříc dešti.
Dále jsem šla obdivovat kostel svatého Petra, ale byl mezi domy a špatně se fotil, také kolem něj bylo lešení a zevnitř se během probíhající mše nesmělo fotit, tak jsem si vyfotila pouze plaketu na domu, co stál naproti a která nás použitými jazyky náležitě potěšila.
Následovala procházka po ulici připomínající u nás Pařížskou, prostě samé velké značky, ale mně zaujaly jen některé výlohy. Potěšilo mě, že Dior měl stejnou výlohu jako u nás, takže díky svátku jsem se nestyděla jí drze vyfotit.
 |
| Fialové květy v níž se záměrně pro toto foto zrcadlí název protějšího obchodu, Tiffany & Co. |
 |
| Ještě červené květy s kabelkami (jejíž kopii mám od K2) a s názvem obchodu, abyste mi věřili :D |
 |
| Oblíbené šperkařství mě a mojí mamky. Měla jsem na sobě biker boots z H&M Divided, k tomu je vidět sukně mých šatů z H&M (dárek od K2) a obal na foťák :D |
 |
| Zde jsem si vzpoměla na svou kamarádku Lucku C., která mi jako první ukázala DOLLY sukénky :) |
Dále jsme prošly kolem Hofburgu do Volksgarden, kde jsem se fotila u těch krásných růží a snažila se marně přilákat k sobě blíž na fotku procházející kachny. Asi jsem jim nebyla s tim deštníkem sympatická...
Následně jsem viděla kus z nové radnice, ale zrovna se tam připravovala obří stage pro dnešní ples, kam má dorazit Christina Perri a dokonce i Ricky Martin, ale bohužel byly příliš drahé lístky než abychom se šly na něj podívat. Každopádně ples je charitativní akce a výtěžek z ní půjde na pomoc lidem, kteří mají AIDS, takže něco ve stylu Life 8 koncertů, ale tohle je Life Ball, takže až budu jednou při penězích, vím kam vyrazit, protože tohle za to stojí a koná se každý rok.
Následně jsme se svezly k muzeím, kam jsme pro příliš drahý vstup nešly, jsme obdivovaly památník Marie Terezie. Nahoře je sama panovnice a kolem ní jsou sochy jejích vojevůdců a rádců, fakt pěkně promyšlený památník, asi jeden z nejhezčích, co jsem kdy zatím viděla.
Poté, co jsme si prohlédly památník, zamířily jsme k MuseumQuartier, což je několik budov, kde se vystavuje moderní umění, ale to nejzajímavější se skrývalo v malé budce, kde jsme se rozhodly dát 2€ za 4 fotky... Jen jsme se zapomněly domluvit na tom, jaké fotky uděláme, takže vznikly opravdu vtipné na rychlo improvizované momentky. Fotky jsme si rozdělily a já si ty své dala do peněženky k fotce svého přítele :) Časem si ty své rozdělím, jednu nechám v peněžence a druhou umístím někam do rámečku...
Dále jsme U-Bahn zamířily k Prateru, kde jsme nejdříve navštívily jediný otevřený obchod ten den. Pak jsme zašly k těch známým kolotočům, viděla jsem Ruské kolo, ale nijak extra mě neuchvátilo.Zůstaly jsme celkem dlouho ve vestibulu a v obchůdku, kde jsem našla perfektní dárek pro mamku. Ze všech atrakcí na Prateru se mi líbila tahle, protože mi trochu připomínala Šklíbu z Alenky v říši divů :D
Poté jsme šly alejí k tramvaji. Ta alej se fakt strašně táhla a v tom dešti dvojnásob.Cestou jsme se ještě zastavily na jednom dětském hřišti, které se Petře moc líbilo. Obzvláště houpačka, která byla z natažené gumy, ale v tom dešti to strašně klouzalo a já se bála, že spadnu. Pak nám před nosem odjela tramvaj, takže zatímco jsme čekaly na další, rozhodly jsme se, že bychom měly udělat selfie foto a takto dopadlo...
Tramvají jsme se chtěly přiblížit k Hundertwasserhaus. Kde vystoupit jsme si našly v extrémně starém průvodci, který mi půjčil taťka. Smály jsme se, jak je tam ještě stará měna a byly jsme rády, že domy nemění adresy. Ačkoli se Petře tato stavba moc nelíbila, mně docela jo. Sice bych si musela zvyknout na ten zvláštní styl různých oken, ale má to něco do sebe. Příště se chci určitě kouknout i dovnitř.
Dále jsme se kousek prošly a zahlédla jsem tohle, tak jsem to musela hned vyfotit a přidala to na seznam míst, co musím příště navštvit.
Pak už jsme jen čekaly na tramvaj směr Belveder, když jsem si všimla, jak jsou vyznačené tramvaje. A musíte uznat, že noční spoje jsou fakt roztomilé... kočky :D
Moje poslední fotka je se Sfingou ze zahrad Belvederu, je na ní vidět, jak jsem strašlivě unavená, neupravená po celém dni v dešti a jak má sfinga ošahaná prsa :D Takže ještě jednou rekapitulace mého outfitu: šaty H&M, punčochy Bellinda, svetr Takko, bunda Orsay, kabelka Desigual, boty H&M Divided a deštník Jane Bond Special (při styku s deštěm se na něm objeví motiv růží), šála z mamina šatníku (dovezla si jí z Vídně před x lety)
Večer mi bohužel bylo příliš zle než abych šla do Schönbrunnu na koncert, tak se Petra s Anarou vydaly samy. V pátek ráno už mi ale bylo dobře, takže jsme směle vyrazily směr nákupy v Primarku. Mé úlovky uvidíte například v zítřejším článku. Každopádně jsem po půl šesté večer nasedl na autobus zpátky a vedle mě zase ten kluk ze středeční jízdy. Už jsem se musela fakt smát. Říkal mi, že jeli jen na otočku na ten koncert, kde jsem nebyla a ujel jim ráno před jedenáctou bus a další místa, co sehnali byli až v tomhle buse, tak jsem se trochu škodolibě zasmála a zapla si Hobita. V Brně se mi spolusedící vystřídal a já už chtěla být v Praze, kam jsme zase dojeli se zpožděním. Domů jsem dorazila krátce po jedenácté, vybalila pár věcí, dokoukala Hunger Games 2, koukala na Juno a čekala až se unaví Lily. Pak jsem unaveně padla a usnula. Byl to super výlet, ale miluju svou (naší) postel :D
A ještě tématicky
K1
Žádné komentáře:
Okomentovat